V době inflace byly velké nadnárodní řetězce častým tématem na Slovensku i v České republice. Politici podezřívali dotyčné společnosti z toho, že ceny svých výrobků navyšují víc než jen o inflaci. Finanční údaje však hovoří jinak. Pouze v menším počtu supermarketů a hypermarketů vzrostly tržby více než o míru inflace. Po započtení všech nákladů, které se v době inflace zvyšovaly, marže většiny obchodů dokonce klesly. V analýze se podrobněji podíváme na finanční kondici největších řetězců v Česku a na Slovensku.

Shrnutí:

• Na Slovensku působí v maloobchodě přes 39 tisíc firem, v sousední České republice je to téměř 70 tisíc společností.
• V oblasti diskontních prodejen a supermarketů či hypermarketů kralují řetězce Lidl a Kaufland, které patří do skupiny Schwarz Gruppe. V obou zemích dosahují nejvyšších tržeb i zisků.
• Většina řetězců plně nepromítla výši inflace do svých tržeb, natož do obchodních nebo ziskových marží. Ziskové marže společnostem meziročně klesaly. Výjimkou jsou pouze menší řetězce, jako je Milk-Agro na Slovensku a Norma v České republice. Penny Market zvýšil svou ziskovou marži o pouhé dvě desetiny procentního bodu.
• Pro čtyři řetězce, které působí v obou zemích, jsou slovenští zaměstnanci levnější, pohltí menší část z přidané hodnoty prodejen. Nejméně z přidané hodnoty spotřebují zaměstnanci Lidlu a Kauflandu. Naopak nejvíce na Slovensku zhltnou zaměstnanci Billy a v Česku zaměstnanci Tesca.

Téměř polovina českého maloobchodu sídlí v Praze

V oblasti maloobchodu působí na Slovensku 39 031 společností, z nichž 35,8 % má sídlo v Bratislavském kraji. Druhým krajem s nejvyšším počtem podniků v maloobchodě je Košický kraj s podílem 12,4 % a třetí místo patří Nitranskému kraji s podílem 10,6 %. V dvakrát větší České republice podniká v  maloobchodě 70 933 podniků, z toho více než 40 % (28 435 podniků) působí v Praze. Druhým v pořadí je Jihomoravský kraj s podílem 14,2 % a třetím Moravskoslezský kraj s podílem 9 %.

Největší je v obou zemích řetězec Lidl

V analýze jsme se zaměřili na hypermarkety, supermarkety a diskontní prodejny. Na Slovensku jsme identifikovali 6 řetězců a v Česku 8. V obou zemích působí německé řetězce Lidl, Kaufland a Billa a také britské Tesco. Kromě toho na Slovensku podnikají Terno real estate s.r.o., která provozuje prodejny pod značkami Kraj nebo Terno, a MILK-AGRO, spol. s r.o. V Česku jsou kromě zmíněné čtyřky silnými hráči na trhu také Albert Česká republika, s.r.o., Globus ČR, v.o.s., Penny Market s.r.o. a menší řetězec NORMA, k.s.

Největší z hlediska tržeb je na Slovensku i v Česku německý řetězec Lidl ze skupiny Schwarz Gruppe. Na Slovensku Lidl v roce 2022 utržil téměř 1,9 miliardy eur, zatímco v České republice přes 3,4 miliardy eur (v přepočtu podle kurzu 24,563 Kč = 1 euro k 11. říjnu 2023). Zatímco na Slovensku zůstává Tesco i nadále dvojkou na trhu s tržbami 1,6 miliardy eur a Kaufland trojkou s tržbami 1,5 miliardy eur, v Česku je dvojkou na trhu Kaufland s tržbami přes 2,6 miliard eur a trojkou řetězec Albert s tržbami téměř 2,5 miliard eur – oba údaje jsou za rok 2021, protože společnosti Kaufland ani Albert zatím nezveřejnily své účetní závěrky za minulý rok.

Německé prodejny mají trh supermarketů a hypermarketů na Slovensku podchycený lépe než v České republice. Zatímco Lidl a Kaufland mají podíl na tržbách slovenských řetězců přes 55 %, tak v Česku je to jen necelých 41 %. Na Slovensku tvoří zbytek trhu Tesco (26,4 %) a Billa (12,5 %). V Česku jsou kromě nich další dva silní hráči, a to Albert (17,8 %) a Penny Market (12,2 %). Tescu tak zůstává jen menší podíl ve výši 12,2 % a Bille 9,1 %.

Obchody na inflaci nevydělaly, právě naopak

Obavy, že řetězce přenesou veškerou inflaci do koncových cen a ještě si ukrojí něco navíc, se nakonec nenaplnily. Na Slovensku dosáhla v roce 2022 inflace 12,8 % a v Česku 15,1 %. Pouze menšina řetězců na slovenském a českém trhu překonala tržbami tyto úrovně. Na Slovensku to byl Lidl (14,4 %) a Terno real estate (14,1 %) a v Česku zatím jen Penny Market (15,5 %). Loňské výsledky společností Kaufland, Globus a Albert ještě nebyly zveřejněny (říjen 2023). I přes rychlejší růst tržeb ve srovnání s předchozími lety rostly náklady společností na pořízené zboží, mzdy i energie.

Obchodní marže, která udává poměr tržeb z prodeje zboží a nákladů na jeho pořízení, u většiny obchodů klesla, případně jen mírně vzrostla. Na Slovensku vzrostla společnosti Milk-Agro (0,8 p. b.) a Terno real estate (0,3 p. b.). V České republice vzrostla marže společnostem Norma, Billa (shodně o 0,8 p. b.) a Tesco (0,5 p. b.).

V průměru zůstalo řetězcům na Slovensku v roce 2021 z každého eura utrženého za prodej zboží po uhrazení nákladů na jeho pořízení více než 29 centů, zatímco v České republice to bylo o 3 centy méně.

Po zahrnutí ostatních nákladů spojených s hospodářskou činností, bez osobních nákladů (hrubé marže), zbývají pouze tři společnosti, jejichž hrubá marže se meziročně zvýšila. Na Slovensku jde pouze o sabinovský řetězec Milk-Agro a v Česku nejmenší Normu a německou Billu.

V případě hrubé marže je patrný rozdíl mezi slovenským a českým trhem. Nejvyšší hrubou marži v obou zemích má Kaufland, ale zatímco v Česku činí 17,9 % (v roce 2021), na Slovensku je o 3,9 p. b. vyšší. Stejným případem je Tesco (20,7 % vs. 15,9 % v roce 2022), Billa (17,9 % vs. 14,8 %) a v menší míře i Lidl (17,6 % vs. 17 %). Ze všech řetězců má nejvyšší hrubou marži na Slovensku Milk-Agro (21,3 % v roce 2022) a v Česku Norma (18,2 % v roce 2022).

Tento rozdíl zůstane viditelný i po zahrnutí všech příjmů a nákladů a po zaplacení daně z příjmu právnických osob. Zisková marže (čistý zisk na jedno euro tržeb) je na Slovensku obecně vyšší než v Česku, ale ne výrazně.

Nejvyšších zisků dlouhodobě dosahují v obou zemích Lidl a Kaufland. Na Slovensku dosáhl Lidl v roce 2022 čistého zisku více než 124 milionů eur, což je jen o 5 milionů eur méně než zisk ostatních řetězců dohromady. V Česku podle našich odhadů vygeneroval v roce 2022 více než 170 milionů eur a v roce 2021 přibližně 182 milionů eur (Kaufland je na Slovensku i v Česku veřejnou obchodní společností, což znamená, že daň z příjmu právnických osob odvádí do státního rozpočtu až jeho zahraniční mateřská společnost). Pokud vezmeme v úvahu pouze rok 2021, za který máme k dispozici finanční údaje o všech prodejnách, čistý zisk společnosti Lidl tvořil 65 % čistého zisku ostatních sedmi řetězců dohromady.

Nejvyšší ziskovou marži na Slovensku měl v roce 2022 právě Lidl, a to přes 6,6 %, i když si meziročně pohoršil – stejně jako většina ostatních obchodů s výjimkou Milk-Agro, kterému se podařilo odlepit ode dna a z 0,1 % v roce 2021 mu vzrostla zisková marže na 0,7 %. V Česku kraluje s marží 6,2 % za rok 2022 menší řetězec prodejen Norma, který je zároveň jedním ze dvou prodejců (Penny Market zvýšil marži o 0,2 p. b.), kterým se podařilo ziskovou marži zvýšit. Lidl je druhý v pořadí a třetí by pravděpodobně byl Kaufland.

Kaufland i Lidl dosahují na Slovensku vyšší marže než v Česku, Billa je má v obou zemích podobné – kolem 1 %. Největší rozdíl je v případě Tesca. Zatímco zisková marže Tesca na Slovensku se pohybuje kolem 4 až 5 %, v České republice se blíží nule. Zároveň zde pozorujeme největší meziroční propad ziskové marže. Důvodem je prudší nárůst odpisů dlouhodobého majetku v rámci účetní položky Odpisy a opravné položky k dlouhodobému nehmotnému a hmotnému majetku. Ty v Česku Tesco více než zdvojnásobilo a na Slovensku vzrostly o více než polovinu.  

Přesto Lidl i Kaufland dominují slovenskému i českému trhu. V Česku má vyšší marži jen Norma, která provozuje 50 diskontních prodejen, což je šestina oproti Lidlu nebo osmina oproti obdobnému formátu prodejen pod značkou Penny Market.

Slováci jsou pro řetězce levnější

Důvodem nižší ziskové marže čtyř řetězců působících na Slovensku i v Česku je také cena pracovní síly. Osobní náklady na Slovensku zhltnou řetězcům jen menší část jejich přidané hodnoty. Zatímco na Slovensku dá Lidl či Kaufland 40,9 %, resp. 48 % z přidané hodnoty na zaměstnance, tak v Česku je to 44,5 %, resp. 53,9 % (2021). Nejvýraznější rozdíl je v případě Tesca. Slovenské Tesco dává na jednoho zaměstnance ze své přidané hodnoty pouze 52,1 %, ale české Tesco až 64,3 %.

V nominálním vyjádření má přitom slovenské Tesco nejdražší zaměstnance na trhu. Zatímco v Lidlu nebo Kauflandu stojí jeden zaměstnanec necelých 23 tisíc eur, resp. 21 tisíc eur, v případě Tesca je to 24,5 tisíce eur. V Česku mají dražší zaměstnance pouze Lidl a Norma. Tescu však na Slovensku i v Česku vzrostly od roku 2019 náklady na jednoho zaměstnance nejrychleji. Na Slovensku o necelých 6,5 tisíce eur a v Česku o více než 5 tisíc eur. Na druhou stranu Tesco v obou zemích zaměstnává stále méně zaměstnanců, což se odráží i na ukazateli podílu osobních nákladů na přidané hodnotě.

Lidl je králem řetězců, a to v Česku i na Slovensku

Králem trhu v oblasti diskontních prodejen nebo supermarketů a hypermarketů je v obou zemích skupina Schwarz Gruppe. Lidl má sice druhé nejdražší zaměstnance na českém i slovenském trhu, ale v průměru dokáže generovat nejvyšší čistý zisk. Na Slovensku necelých 21 tisíc eur a v Česku téměř 18 tisíc eur. Na Slovensku je na druhém místě Kaufland (více než 9,6 tis. eur na zaměstnance) a v Česku Norma (15,6 tis. eur), přičemž třetí místo s větším odstupem obsadil Kaufland. Na Slovensku by to bylo Tesco, i když minulost ukázala, že Tesco dokázalo Kaufland předběhnout podle toho, jak vysoké opravné položky vykázalo.