Analýzy a statistiky českých firem a organizací
Největší společnosti v české farmacii
Farmaceutický průmysl minimálně v Česku působí jako neohrozitelné odvětví, na které neměla vliv ani pandemie a v posledních třech letech v něm většina největších firem roste. V jeho čele již několik let stojí známá společnost Zentiva. V této analýze se podíváme blíže na výsledky top 10 farmaceutických firem v Česku.
Největší společnosti v české chemii
Výrobci chemických látek v České republice v roce 2022 těžili z krizové situace. Jejich úspěch závisel na tom, jakou komoditu vyráběli a jak se chovala cena této komodity na trzích. Všechny společnosti zaznamenaly v roce 2022 meziroční nárůst tržeb. Rok 2023 přinesl společnostem horší výsledky, přičemž všem společnostem kromě jedné tržby klesly.
Největší společnosti v české energetice
Většina firem v energetickém sektoru v celé Evropě zažívala v letech 2022 a 2023 zlaté časy. Důvodem byla ruská invaze na Ukrajinu, která způsobila cenový šok na energetických trzích, zejména na trhu s elektřinou a plynem. To potvrzují i výsledky jednotlivých hráčů na tomto trhu z let 2022 a 2023. Společnosti jsme seřadili podle tržeb dostupných v posledním roce. Osm z deseti společností již má dostupné finanční údaje za rok 2023. U dvou společností, RWE Supply & Trading CZ, a. s. a Powertica Commodities AG, odštěpný závod jsme zohlednili finanční údaje za rok 2022.
Největší firmy v automobilovém průmyslu v České republice
Automobilový průmysl je nedílnou součástí české ekonomiky a podle údajů Finstatu v něm působí téměř 900 firem. Podle Sdružení automobilového průmyslu bude automobilový průmysl v roce 2023 tvořit přibližně 9 % českého HDP. Přímo v něm pracuje přibližně 180 tisíc zaměstnanců. Pokud započítáme i související podniky, dostaneme se téměř na 500 tisíc. V tomto žebříčku se podíváme na 10 největších automobilových společností v České republice.
Největší maloobchodní řetězce v České republice
Maloobchodní trh v Česku je bohatý a o přední příčky bojuje několik společností. Kromě známé anglo-německé čtyřky řetězců, kam patří Tesco, Billa, Kaufland a Lidl, působí na českém maloobchodním trhu i další řetězce, které mají silné slovo. Například řetězec Albert nebo Penny Market.
V Česku kraluje Bohemia Interactive a na Slovensku Pixel Federation. Jaké jsou výsledky největších společností v herním průmyslu?
Herní byznys na Slovensku a v Česku je nesrovnatelný s tím celosvětovým, přesto i v těchto dvou relativně malých ekonomikách existují společnosti, které konkurují studiím na světovém trhu, nebo jsou přímo jejich součástí. V analýze se zabýváme 5 největšími studii v Česku a na Slovensku a vývojem jejich finančních ukazatelů za poslední 4 roky (od roku 2019 do roku 2022). Pouze 2 z 10 společností zveřejnily také údaje za rok 2023.
Oblíbená destinace Ukrajinců i Rusů. Kdo vlastní české firmy?
Počet zahraničních osob v orgánech českých firem se až na krátkodobé výjimky neustále zvyšuje. K únoru 2024 bylo v českých firmách na různých pozicích více než 156 tisíc zahraničních osob, převážně ze Slovenska, Ukrajiny nebo Ruské federace. Zatímco v roce 2014 vzniklo více než 3 600 zahraničních statutárních orgánů, o osm let později jich bylo téměř dvakrát tolik. Zlom nastal až v roce 2023, kdy v důsledku ruské invaze na Ukrajinu vzniklo výrazně méně statutárních funkcí obsazených ruskými občany. V analýze jsme se zaměřili na zahraniční osoby, které figurují ve společnostech v České republice. Jaké funkce zastávají, ze kterých zemí pocházejí a ve kterých sektorech nejčastěji podnikají. Konkrétně jsme se zaměřili na zahraniční osoby z Ruska a Ukrajiny.
Česko mělo v roce 2023 méně daňově nespolehlivých firem než Slovensko
Status spolehlivosti daňových subjektů (index daňové spolehlivosti), resp. jejich obdoby, jsou nástrojem finančních správ, které mají motivovat podnikatele plnit své povinnosti. Zároveň také slouží jako metrika spolehlivosti společnosti či živnostníka pro ostatní podnikatele. V analýze hodnotíme daňovou spolehlivost firem a živnostníků v České republice (nespolehlivý plátce DPH a nespolehlivé osoby) a na Slovensku (index daňové spolehlivosti) za rok 2023.
Hazardu pomohla pandemie. Dosud z ní těží.
Byznys s hazardními hrami je ve společnosti pravidelně diskutovaným tématem. Jeho provozovny jsou ve městech obvykle tím prvním, čeho si všimneme, protože ze zákona vyplývá povinnost je oblepit a skrýt před zraky veřejnosti. Navzdory kritickým hlasům je toto podnikání zdrojem příjmů státního rozpočtu a v menší míře i obecních a městských rozpočtů, protože provozovatelé platí kromě daní z příjmu i zvláštní odvod. Největším hráčům v oboru rok 2022 přál, a to jak na Slovensku, tak v Česku. K růstu přispěla především transformace byznysu do online prostoru. V analýze podrobněji rozebereme jejich finanční výsledky.
České i slovenské zbrojovky se v roce 2022 napakovaly. Čekají je zlaté časy.
Ruská invaze na Ukrajinu přinesla zlaté časy pro zbrojní průmysl, a to nejen v důsledku probíhající války, ale také kvůli rostoucí poptávce evropských vlád po vyzbrojení svých armád. To je voda na mlýn všem, kdo ve větší či menší míře podnikají ve zbrojním průmyslu. V této analýze se FinStat podívá na 10 největších zbrojovek v Česku a na Slovensku a na jejich finanční výsledky.
Řetězce na Slovensku ani v Česku na inflaci nevydělaly. Právě naopak.
V době inflace byly velké nadnárodní řetězce častým tématem na Slovensku i v České republice. Politici podezřívali dotyčné společnosti z toho, že ceny svých výrobků navyšují víc než jen o inflaci. Finanční údaje však hovoří jinak. Pouze v menším počtu supermarketů a hypermarketů vzrostly tržby více než o míru inflace. Po započtení všech nákladů, které se v době inflace zvyšovaly, marže většiny obchodů dokonce klesly. V analýze se podrobněji podíváme na finanční kondici největších řetězců v Česku a na Slovensku.
Rozdělení českých firem a organizací v jednotlivých okresech podle odvětví a právní formy
Počet společností se sídlem v okresech ČR se výrazně liší. Dominantní postavení má okres Praha, kde sídlí až 1/3 všech společností se sídlem v ČR. Mezi další okresy, ve kterých sídlí velký počet společností, se řadí také městské okresy Brno-město (téměř 7 %), Ostrava-město (3,3 %) a Plzeň-město (2 %). V každém z ostatních 76 okresů nesídlí více než 2 % společností. Počet společností koreluje s hustotou osídlení, která je nejvyšší právě v okolí měst Ostrava, Brno, Olomouc, Plzeň, Praha, České Budějovice a Pardubice a také u severozápadní hranice s Německem.
Počet zaniklých firem a organizací v České republice
Počet zaniklých společností dosáhl maxima v roce 2013, kdy zaniklo až 45 tis. společností, což byl dvojnásobek druhé nejvyšší hodnoty 23 tis. z roku 2021. Vysoký počet v roce 2013 souvisí se zánikem společností právní formy „odštěpný závod zahraniční právnické osoby“. V tomto roce jich zaniklo až 34 tis. Podle nové legislativy již nemusely být zapsány do obchodního rejstříku v případě, že mají sídlo v EU. Po roce 2013 se zánik této právní formy ve větším počtu již nevyskytuje. Minimální hodnoty jsme zaznamenali v prvních letech sledovaného období, od té doby počet zaniklých společností postupně každoročně stoupal.
Počet nově založených firem a organizací v České republice
Počet nově založených společností dosáhl nejvyšších hodnot v letech 2008 a 2017, kdy vzniklo 44 tisíc nových společností. Nejnižší hodnoty jsme zaznamenali v prvních dvou letech sledovaného období (2005 a 2006) a v roce 2014, kde se počet nových společností pohyboval okolo hranice 35 tisíc za rok. Počet založených společnosti koreluje s vývojem nezaměstnanosti, která byla nejnižší právě v roce 2008 a klesala v letech 2014—2017, kdy zároveň narůstal počet společností.
Rozdělení českých společností a organizací podle odvětví a právní formy v jednotlivých krajích
Počet společností v jednotlivých krajích České republiky se poměrně výrazně liší. Každá třetí firma v České republice má sídlo v hlavním městě Praze (313 tisíc společností). Dalšími silnými kraji jsou Jihomoravský (11,6 %), Středočeský (8,7 %) a Moravskoslezský (7,6 %). Na tyto čtyři kraje připadají dohromady dvě třetiny všech společností v ČR, což není až tak překvapivé vzhledem k tomu, že se jedná o kraje s největším počtem obyvatel. V ostatních krajích se podíl společností pohybuje od 4,7 % v Ústeckém kraji až po nejnižší podíl 2,3 % v Karlovarském kraji.
Počet společností a organizací v České republice, jejich vývoj a rozdělení podle odvětví, CZ-NACE a právní formy
V České republice bylo ke květnu 2022 registrováno 860 tisíc společností – na každých 12 obyvatel tak připadá 1 společnost. V roce 2005 to bylo přibližně 475 tisíc společností. O 5 let později se číslo vyšplhalo na 635 tisíc, o dalších 5 let později, tedy v roce 2015, již na 721 tisíc. Jediným rokem, kdy došlo k poklesu celkového počtu společností, byl rok 2013, což bylo způsobeno zánikem velkého počtu odštěpných závodů zahraniční právnické osoby. Růst počtu společností se v posledních letech zpomalil, za posledních 5 let jich přibylo 85 tisíc, zatímco například v letech 2005–2010 to bylo téměř dvakrát více, tedy 160 tisíc.
Počet živnostníků v ČR, jejich vývoj a rozdělení podle odvětví, CZ NACE a právní formy
Počet živnostníků roste od roku 2005 mnohem méně dynamicky než počet obchodních společností. V roce 2021 dosáhl tento počet 2,11 milionu, což je přibližně 1 živnost na každých 5 obyvatel včetně dětí. V průběhu let byl počet vzniklých živností vyšší než počet živností, které zanikly. Výjimkou jsou roky 2009, 2013 a 2019. Nejvýraznější pokles v roce 2009 souvisel s celosvětovou hospodářskou krizí, kdy počet živnostníků klesl o 42 tisíc.
Vývoj popularity různých právních forem při zakládání firem v České republice
Největší podíl obchodních společností (firem) v ČR v roce 2022 tvoří společnosti s ručením omezeným (více než 90 %), kterých je více než půl milionu. Následují akciové společnosti (téměř 5 %) a družstva (2,3 %). Kromě těchto právních forem existuje také menší počet (přibližně 5,5 tisíce) veřejných obchodních společností (1 %), odštěpných závodů zahraniční právnické osoby (0,7 %), evropských společností (0,4 %) a komanditních společností (0,1 %).
Statistika počtu vzniklých a zaniklých společností v České republice podle krajů
Počet každoročně vznikajících společností se měnil i v jednotlivých krajích. Od roku 2005 se významně zvýšil v hlavním městě Praha, kde atakuje hranici 20 tis., což odpovídá přibližně dvojnásobku firem vzniklých v roce 2005. V Jihomoravském kraji se zvýšil ze 3 tis. na 5 tis. ročně. Třetí největší kraj z hlediska počtu vzniklých společností je Středočeský kraj, kde v roce 2021 vzniklo 3,5 tis. společností. Tento kraj v tomto čísle však spíše stagnuje. Čtvrtý Moravskoslezský kraj v roce 2021 zaznamenal 3 tis. nových společností, což ve srovnání s minulostí také není velký rozdíl. Taktéž Karlovarský kraj se řadí mezi kraje, ve kterých počet vzniklých společností v posledních letech stagnuje okolo hodnoty 600 ročně.