Analýzy a statistiky českých firem a organizací
V Česku kraluje Bohemia Interactive a na Slovensku Pixel Federation. Jaké jsou výsledky největších společností v herním průmyslu?
Herní byznys na Slovensku a v Česku je nesrovnatelný s tím celosvětovým, přesto i v těchto dvou relativně malých ekonomikách existují společnosti, které konkurují studiím na světovém trhu, nebo jsou přímo jejich součástí. V analýze se zabýváme 5 největšími studii v Česku a na Slovensku a vývojem jejich finančních ukazatelů za poslední 4 roky (od roku 2019 do roku 2022). Pouze 2 z 10 společností zveřejnily také údaje za rok 2023.
Hazardu pomohla pandemie. Dosud z ní těží.
Byznys s hazardními hrami je ve společnosti pravidelně diskutovaným tématem. Jeho provozovny jsou ve městech obvykle tím prvním, čeho si všimneme, protože ze zákona vyplývá povinnost je oblepit a skrýt před zraky veřejnosti. Navzdory kritickým hlasům je toto podnikání zdrojem příjmů státního rozpočtu a v menší míře i obecních a městských rozpočtů, protože provozovatelé platí kromě daní z příjmu i zvláštní odvod. Největším hráčům v oboru rok 2022 přál, a to jak na Slovensku, tak v Česku. K růstu přispěla především transformace byznysu do online prostoru. V analýze podrobněji rozebereme jejich finanční výsledky.
Řetězce na Slovensku ani v Česku na inflaci nevydělaly. Právě naopak.
V době inflace byly velké nadnárodní řetězce častým tématem na Slovensku i v České republice. Politici podezřívali dotyčné společnosti z toho, že ceny svých výrobků navyšují víc než jen o inflaci. Finanční údaje však hovoří jinak. Pouze v menším počtu supermarketů a hypermarketů vzrostly tržby více než o míru inflace. Po započtení všech nákladů, které se v době inflace zvyšovaly, marže většiny obchodů dokonce klesly. V analýze se podrobněji podíváme na finanční kondici největších řetězců v Česku a na Slovensku.
Rozdělení českých firem a organizací v jednotlivých okresech podle odvětví a právní formy
Počet společností se sídlem v okresech ČR se výrazně liší. Dominantní postavení má okres Praha, kde sídlí až 1/3 všech společností se sídlem v ČR. Mezi další okresy, ve kterých sídlí velký počet společností, se řadí také městské okresy Brno-město (téměř 7 %), Ostrava-město (3,3 %) a Plzeň-město (2 %). V každém z ostatních 76 okresů nesídlí více než 2 % společností. Počet společností koreluje s hustotou osídlení, která je nejvyšší právě v okolí měst Ostrava, Brno, Olomouc, Plzeň, Praha, České Budějovice a Pardubice a také u severozápadní hranice s Německem.
Počet zaniklých firem a organizací v České republice
Počet zaniklých společností dosáhl maxima v roce 2013, kdy zaniklo až 45 tis. společností, což byl dvojnásobek druhé nejvyšší hodnoty 23 tis. z roku 2021. Vysoký počet v roce 2013 souvisí se zánikem společností právní formy „odštěpný závod zahraniční právnické osoby“. V tomto roce jich zaniklo až 34 tis. Podle nové legislativy již nemusely být zapsány do obchodního rejstříku v případě, že mají sídlo v EU. Po roce 2013 se zánik této právní formy ve větším počtu již nevyskytuje. Minimální hodnoty jsme zaznamenali v prvních letech sledovaného období, od té doby počet zaniklých společností postupně každoročně stoupal.
Počet nově založených firem a organizací v České republice
Počet nově založených společností dosáhl nejvyšších hodnot v letech 2008 a 2017, kdy vzniklo 44 tisíc nových společností. Nejnižší hodnoty jsme zaznamenali v prvních dvou letech sledovaného období (2005 a 2006) a v roce 2014, kde se počet nových společností pohyboval okolo hranice 35 tisíc za rok. Počet založených společnosti koreluje s vývojem nezaměstnanosti, která byla nejnižší právě v roce 2008 a klesala v letech 2014—2017, kdy zároveň narůstal počet společností.
Rozdělení českých společností a organizací podle odvětví a právní formy v jednotlivých krajích
Počet společností v jednotlivých krajích České republiky se poměrně výrazně liší. Každá třetí firma v České republice má sídlo v hlavním městě Praze (313 tisíc společností). Dalšími silnými kraji jsou Jihomoravský (11,6 %), Středočeský (8,7 %) a Moravskoslezský (7,6 %). Na tyto čtyři kraje připadají dohromady dvě třetiny všech společností v ČR, což není až tak překvapivé vzhledem k tomu, že se jedná o kraje s největším počtem obyvatel. V ostatních krajích se podíl společností pohybuje od 4,7 % v Ústeckém kraji až po nejnižší podíl 2,3 % v Karlovarském kraji.
Počet společností a organizací v České republice, jejich vývoj a rozdělení podle odvětví, CZ-NACE a právní formy
V České republice bylo ke květnu 2022 registrováno 860 tisíc společností – na každých 12 obyvatel tak připadá 1 společnost. V roce 2005 to bylo přibližně 475 tisíc společností. O 5 let později se číslo vyšplhalo na 635 tisíc, o dalších 5 let později, tedy v roce 2015, již na 721 tisíc. Jediným rokem, kdy došlo k poklesu celkového počtu společností, byl rok 2013, což bylo způsobeno zánikem velkého počtu odštěpných závodů zahraniční právnické osoby. Růst počtu společností se v posledních letech zpomalil, za posledních 5 let jich přibylo 85 tisíc, zatímco například v letech 2005–2010 to bylo téměř dvakrát více, tedy 160 tisíc.
Počet živnostníků v ČR, jejich vývoj a rozdělení podle odvětví, CZ NACE a právní formy
Počet živnostníků roste od roku 2005 mnohem méně dynamicky než počet obchodních společností. V roce 2021 dosáhl tento počet 2,11 milionu, což je přibližně 1 živnost na každých 5 obyvatel včetně dětí. V průběhu let byl počet vzniklých živností vyšší než počet živností, které zanikly. Výjimkou jsou roky 2009, 2013 a 2019. Nejvýraznější pokles v roce 2009 souvisel s celosvětovou hospodářskou krizí, kdy počet živnostníků klesl o 42 tisíc.
Vývoj popularity různých právních forem při zakládání firem v České republice
Největší podíl obchodních společností (firem) v ČR v roce 2022 tvoří společnosti s ručením omezeným (více než 90 %), kterých je více než půl milionu. Následují akciové společnosti (téměř 5 %) a družstva (2,3 %). Kromě těchto právních forem existuje také menší počet (přibližně 5,5 tisíce) veřejných obchodních společností (1 %), odštěpných závodů zahraniční právnické osoby (0,7 %), evropských společností (0,4 %) a komanditních společností (0,1 %).
Statistika počtu vzniklých a zaniklých společností v České republice podle krajů
Počet každoročně vznikajících společností se měnil i v jednotlivých krajích. Od roku 2005 se významně zvýšil v hlavním městě Praha, kde atakuje hranici 20 tis., což odpovídá přibližně dvojnásobku firem vzniklých v roce 2005. V Jihomoravském kraji se zvýšil ze 3 tis. na 5 tis. ročně. Třetí největší kraj z hlediska počtu vzniklých společností je Středočeský kraj, kde v roce 2021 vzniklo 3,5 tis. společností. Tento kraj v tomto čísle však spíše stagnuje. Čtvrtý Moravskoslezský kraj v roce 2021 zaznamenal 3 tis. nových společností, což ve srovnání s minulostí také není velký rozdíl. Taktéž Karlovarský kraj se řadí mezi kraje, ve kterých počet vzniklých společností v posledních letech stagnuje okolo hodnoty 600 ročně.