FinStat v červnových Insolvenčních novinkách přináší přehled nejvýznamnějších úpadků a podrobně rozebírá pád lesnické společnosti Stanest, kterou stát ještě nedávno dával za příklad úspěšně podpořeného podnikání.

FinStat Premium CZ

Finanční data českých firem

Dozvědět se více

Měsíční přehled

Červnová statistika přinesla po březnovém rekordu druhý nejvyšší počet konkursů minimálně za poslední rok a půl. Definitivně zbankrotovalo 74 právnických osob a další tři putovaly do konkursu z reorganizace.

Soudy zároveň povolily jediný nový ozdravný proces. Týká se pražského výrobce zdravotnických pomůcek Nano Medical s přihlášenými pohledávkami přes 156 milionů korun. Firma se proslavila za pandemie výrobou nanoroušek a její tvář, technoložka Marcela Munzarová, si od médií vysloužila přezdívku „Nano Lady“. Lidé, kteří do firmy později vstoupili, jsou navíc spojeni s dluhopisovou emisí, o niž se podle webu Odkryto.cz zajímá hospodářská kriminálka.

Pozornost veřejnosti na sebe strhly především příběhy mediální agentury Media Master podnikatele Jaromíra Soukupa, která dlouhodobě prodávala reklamní prostor skupiny TV Barrandov, jejíž provozovatel nedávno skončil rovněž v konkursu, třicetileté sítě knižních diskontů Levné knihy nebo společnosti Inexad, provozovatele pražského hračkářství Hamleys. FinStat však vybral červnový úpadek, který česká média minula.

Ještě dnes visí na webu Národní rozvojové banky příběh o ženě, která po mateřské dovolené začala sázet stromky a na Šumavě vybudovala firmu na výrobu energetické štěpky a řeziva, jež se obratem přiblížila stomilionové hranici. Řeč je o jihočeské lesnické společnosti Stanest podnikatelky Štěpánky Pluhařové. Banka ji koncem roku 2021 představila jako ukázku toho, jak má fungovat státní podpora malého podnikání: rodinný podnik, který začínal jedním náhodně koupeným lesním pozemkem, traktorem na splátky a prací „od nevidím do nevidím“.

Firmě nahrála kůrovcová kalamita. Zpracování kalamitního dřeva jí otevřelo cestu k bezúročnému úvěru z programu Expanze, za který koupila pilu Hůrka u Horní Plané. Nebyla to přitom jediná podpora: firma podle banky využila také M-záruku, která měla malým podnikům usnadnit přístup k provozním úvěrům, a v období pandemie úvěr z programu COVID II s příspěvkem na úhradu úroků.

V areálu pily stála i činžovní vila z roku 1927 se sedmi byty, kterou majitelka postupně rekonstruovala. Nákup pily tehdy označila za svůj „největší podnikatelský úspěch“. Obraty rychle rostly: zatímco rok 2020 firma zakončila s 53,7 milionu korun, v následujícím roce utržila 85,7 milionu. Další výsledovky už nezveřejnila a podle údajů statistického úřadu se její tržby v roce 2024 pohybovaly pouze mezi 30 a 60 miliony korun. Podniku zřejmě uškodil i konec kůrovcového boomu: kalamitního dřeva rychle ubývalo, surovina zdražila a ochlazení stavebnictví srazilo poptávku po řezivu. Stanestu přitom zůstaly investice, úvěry a nově pořízená technika nastavené na podstatně větší provoz.

Začátkem letošního června prohlásil Městský soud v Praze na majetek Stanestu konkurs. Návrh podala leasingová společnost D.S. Leasing kvůli pohledávce pouhých 712 tisíc korun. Malá částka však zakrývá důležitý detail. Stanest si na konci roku 2023 pořídila na leasing dvě zařízení potřebná ke zpracování dřeva, mezi nimi štěpkovač, ale už během následujícího roku přestala splácet. Leasingová společnost smlouvy vypověděla a v lednu 2025 si oba stroje odvezla. Firma tak přicházela o provozní techniku několik měsíců předtím, než se její problémy naplno propsaly do veřejných rejstříků.

Věřitelé se mezitím řadili do fronty. Obec Ktiš, sociální správa i finanční úřady si nechaly na nemovitostech firmy zapsat zástavní práva. Státní Vojenské lesy a statky vymáhaly téměř sedm milionů a exekutor v červnu 2025 postihl celý závod. Majitelka už bez souhlasu ustanoveného správce nemohla převádět ani zatěžovat majetek sloužící provozu. To vše se dělo ve firmě, která v účetní závěrce za rok 2024 vykazovala aktiva za 174 milionů korun a kladný vlastní kapitál. Tržbami se ovšem od roku 2022 nepochlubila.

Největší účet nakonec dostala Národní rozvojová banka. Do konkursu přihlásila 31,7 milionu korun. Nešlo jen o její vlastní peníze: za Stanest ručila také u komerčních bank. Když firma na jaře 2025 přestala splácet provozní a investiční úvěry, NRB vyplatila UniCredit Bank a Komerční bance ze státních záruk nejméně 12,7 milionu korun a pohledávky přešly na ni.

Dokumenty nabízejí i drobnou tečku. Stanest měla bance doložit, jak dopadl jeden z podpořených investičních projektů. Neudělala to ani v náhradním termínu, a tak si NRB vedle milionových záruk přihlásila také pětitisícovou smluvní pokutu. Konec už měl rychlý spád. V závěru května firmě zanikla registrace k DPH a Finanční správa ji označila za nespolehlivou osobu. Začátkem června následoval konkurs.

Národní rozvojová banka se v červnových konkursech objevila ještě třikrát. U stavební firmy AMP Bohemia přihlásila 2,8 milionu, u prodejce mobilních telefonů Zones 2,7 milionu a na přepravní společnost A&Team podnikatele Radka Děkana podala insolvenční návrh sama s pohledávkou za 1,5 milionu korun. Ve srovnání se Stanestem však šlo o podstatně menší případy.

Veřejný sektor si do červnových insolvencí přihlásil pohledávky za více než 117 milionů korun. Nejvíc, téměř přesně třetinu, žádá od strakonické slévárny Aluprogress ovládané Confalem ze Slovenské Ľupče. Firmu nezachránila ani reorganizace, kterou na jaře podpořila drtivá většina věřitelů; hledala ještě investora a tvrdila, že stabilizovala provoz. Nakonec však ozdravný proces nezvládla. Kromě správy sociálního zabezpečení (19,4 mil. Kč) po ní žádá miliony také finanční správa, zdravotní pojišťovny nebo Pražská plynárenská kontrolovaná hlavním městem Praha. Veřejné pohledávky však netvoří ani desetinu z celkových nároků za bezmála 550 milionů korun, kterým dominuje Slovenská spořitelna vymáhající téměř 180 milionů korun.