Počet zahraničních osob v orgánech českých firem se až na krátkodobé výjimky neustále zvyšuje. K únoru 2024 bylo v českých firmách na různých pozicích více než 156 tisíc zahraničních osob, převážně ze Slovenska, Ukrajiny nebo Ruské federace. Zatímco v roce 2014 vzniklo více než 3 600 zahraničních statutárních orgánů, o osm let později jich bylo téměř dvakrát tolik. Zlom nastal až v roce 2023, kdy v důsledku ruské invaze na Ukrajinu vzniklo výrazně méně statutárních funkcí obsazených ruskými občany.

V analýze jsme se zaměřili na zahraniční osoby, které figurují ve společnostech v České republice. Jaké funkce zastávají, ze kterých zemí pocházejí a ve kterých sektorech nejčastěji podnikají. Konkrétně jsme se zaměřili na zahraniční osoby z Ruska a Ukrajiny.

Klíčová zjištění: 

• Více než 156 tisíc zahraničních osob zastává více než 312 tisíc různých pozic v celkem 98 216 firmách v České republice.
• Nejvíce zahraničních osob pochází ze Slovenska (18,8 tis.), Ukrajiny (13 tis.) a Ruska (10 tis.).
• Počet ukrajinských statutárních funkcí v českých společnostech dlouhodobě roste, zatímco počet ruských statutárních pozic dlouhodobě klesá. Zatímco v roce 2008 vzniklo více než 800 statutárních funkcí, které obsadili ruští občané, v roce 2023 jich bylo pouze přes 30.
• Výjimečné byly roky 2009 a 2010, kdy vznikl velký počet statutárních funkcí, které obsadili Ukrajinci. Důvodem byly pravděpodobně legislativní změny.
• Společnosti, v nichž jsou ve statutárních funkcích Rusové nebo Ukrajinci, podnikají především v oblasti nemovitostí.
• Ruský kapitál se projevuje zejména v průmyslovém sektoru. Společnosti jako VÍTKOVICE STEEL, a. s., Czech Vanadium, a. s. nebo MSA, a. s. nepřímo vlastnili například oligarcha Roman Abramovič nebo miliardář Dmitrij Alexandrovič Pumpjanskij. Oba jsou přitom na sankčních seznamech.

Ve firmách podnikajících v České republice figuruje 156 215 zahraničních osob. Tyto osoby zastávaly 312 525 různých pozic v 98 216 společnostech, což představuje 13 % z celkového počtu firem v České republice, kterých je více než 750 tisíc. Nejvíc osob v českých firmách pochází ze Slovenska, a to více než 18,8 tisíc. Pro srovnání – na Slovensku podniká jen o něco víc (19 276) Čechů. Následují osoby z Ukrajiny, kterých je přes 13 tisíc, a osoby z Ruska, kterých je téměř 10 tisíc. Ve slovenských firmách vystupuje méně než třetina Ukrajinců a méně než šestina Rusů oproti počtu v Česku.

Zahraniční osoby v českých firmách vystupují především jako společníci, statutární orgány a dále jako přímí či nepřímí majitelé, což je obdobné jako u slovenských konečných uživatelů výhod, tedy skutečných vlastníků společností. Je třeba připomenout, že tyto pozice se překrývají, neboť jedna osoba může být v jedné společnosti s ručením omezeným současně společníkem, statutárním orgánem i skutečným majitelem.

U nejčastějších pozic, u kterých evidujeme i datum vzniku funkce, zejména u statutárních orgánů a statutárních orgánů zahraniční osoby, nedochází k zásadnímu nárůstu počtu osob pocházejících ze zahraničí. Jedinou výjimkou jsou skuteční vlastníci firem (přímí a nepřímí vlastníci), jejichž počet se v roce 2021 výrazně zvýšil. Důvodem byla změna právních předpisů a s ní spojený vznik povinnosti zapsat konečné uživatele výhod. Společnostem, které tak neučinily, hrozily sankce.

Společnosti, v nichž vystupují zahraniční osoby, působí převážně v odvětví nemovitostí. V rámci činnosti v oblasti nemovitostí podniká téměř 20 tisíc firem. Téměř 10 tisíc firem podniká v odvětví zprostředkování velkoobchodu a velkoobchod v zastoupení, zatímco v rámci odvětví velkoobchod a maloobchod; opravy a údržba motorových vozidel podniká téměř 9 tisíc firem.

Výrazný nárůst počtu Ukrajinců v letech 2009 a 2010

Přestože je v českých firmách nejvíc Slováků, v počtu statutárních funkcí vyhrávají Ukrajinci. Nárůst vzniku funkcí je patrný zejména v letech 2009 a 2010. Navýšení počtu statutárních funkcí lze v menší míře pozorovat také u zahraničních osob z Ruska. Zatímco v roce 2008 vzniklo 343 statutárních funkcí, které obsadili ukrajinští občané, v roce 2009 to bylo 3 148 funkcí a o rok později 4 571 funkcí. V případě ruských občanů vzniklo v roce 2008 celkem 867 statutárních funkcí, zatímco o rok později jich bylo 2 095 a v roce 2010 o čtvrtinu méně – 1 429 funkcí.

V letech 2009 a 2010 vzniklo v průměru 5,3, resp. 6,5 statutárních funkcí obsazených Ukrajinci na jednu ukrajinskou společnost, ve které vznikla v daném roce statutární funkce. Více než 300 společností mělo v těchto dvou letech více než 10 členů statutárních orgánů. Rekordní počet ukrajinských statutárních funkcí vznikl ve společnostech, jako G-SHALOM v. o. s. (42 členů statutárních orgánů), MARHUS v. o. s. (37) nebo PUPET v. o. s. (34). Většina podniků, v nichž byl vytvořen vysoký počet nových statutárních funkcí, působila v odvětví stavebnictví. Konkrétně se jednalo o tato odvětví: činnosti v oblasti nemovitostí, demolice a příprava staveniště a v menší míře také ostatní profesní, vědecké a technické činnosti.

Není jasné, co vedlo ke vzniku tolika společností s vysokým počtem členů statutárních orgánů z Ukrajiny. Ačkoli údaje Českého statistického úřadu o zaměstnanosti zahraničních osob v České republice ukazují viditelný pokles počtu zaměstnaných Ukrajinců, důvod poklesu není znám. Zatímco v roce 2008 bylo z Ukrajiny více než 102 tisíc živnostníků a pracovníků, o rok později jich bylo jen přes 83 tisíc. Pravděpodobně v té době došlo v České republice k legislativním změnám, které zvýšily atraktivitu podnikání ve zmíněných odvětvích.

V souvislosti s událostmi na Ukrajině po roce 2014 a 2022 se zvýšil počet ukrajinských členů statutárních orgánů v českých společnostech. Přesto rok 2022 nepřekonal rok 2019, natož pak zmíněné roky 2009 a 2010, pokud jde o vytváření statutárních funkcí. V případě vzniku statutárních funkcí obsazovaných ruskými občany je od roku 2011 patrný pokles. Zatímco v roce 2011 bylo 822 statutárních funkcí obsazeno ruskými občany, v roce 2023 už jich bylo pouze 34. Mírný nárůst je patrný pouze v roce 2017, resp. 2018. Důvodem jsou pravděpodobně protivládní protesty a nestabilní politická situace v Rusku.

Rusové a Ukrajinci nejčastěji působí v oblasti nemovitostí

Ruští i ukrajinští členové statutárních orgánů se nejčastěji vyskytují ve společnostech z odvětví činnosti v oblasti nemovitostí a také zprostředkování velkoobchodu a velkoobchod v zastoupení. V prvním zmíněném odvětví podniká více než 500 společností, v nichž figurují ruští nebo ukrajinští členové statutárních orgánů. Ve druhém jmenovaném odvětví podniká téměř 250 společností s alespoň jedním ruským členem statutárních orgánů a více než 170 společností s alespoň jedním ukrajinským členem statutárních orgánů.

V relativním vyjádření podniká mezi ukrajinskými firmami (kde je ukrajinský člen statutárních orgánů) až 26 % z nich v odvětví činnosti v oblasti nemovitostí. V případě Rusů je to až 37 % firem. Ze slovenských členů statutárních orgánů podniká v dané oblasti jen 21 % společností a v případě Němců a Poláků ještě méně, přesněji 14 % a 15%.

Rusové vložili nejvíce kapitálu do průmyslu

Největší společností, ve které evidujeme zahraniční osoby z Ruska, je společnost VÍTKOVICE STEEL, a. s. V její dozorčí radě působí Julija Kasperská-Birman a Olga Serova. Do roku 2014 nesla společnost jméno svého ruského vlastníka – Evraz Vítkovice Steel, a. s. V současnosti ostravský ocelář čelí insolvenci kvůli zmrazení aktiv ze strany státu z důvodu napojení na kyperské společnosti s ruským pozadím.

Ve stejném odvětví působí i společnost Czech Vanadium, a. s., jejímž akcionářem byl dlouhodobě nadnárodní ocelářský gigant s ruským kapitálem – Evraz Group S.A. Spolumajitelem koncernu byl i známý oligarcha Roman Abramovič, který je na sankčním seznamu. Společnost Czech Vanadium minulý rok změnila vlastníka na OOO NIKOM z ruského Tuli a v březnu 2024 změnila vlastníka znovu. V současné době je jím společnost METCO LTD se sídlem v Abú Dhabí ve Spojených arabských emirátech. Podle poslední výroční zprávy z roku 2022 měla společnost tržby přes 130 milionů eur.

Z odvětví těžkého průmyslu je také společnost MSA, a. s. Jediným akcionářem společnosti je společnost s ručením omezeným ETERNO (Obščestvo s ograničennoj otvetstvennostju „ETERNO“). ETERNO je součástí ruské metalurgické společnosti TMK. Společnost vlastní ruský miliardář Dmitrij Alexandrovič Pumpjanskij, který se nachází na ukrajinském a evropském sankčním seznamu. Kromě toho má česká MSA několik ruských členů statutárních orgánů. V současnosti je společnost vzhledem k uvaleným sankcím v insolvenci.

V některých menších společnostech jsou na sankčních seznamech také někteří členové statutární orgánů nebo skuteční vlastníci.

Patří mezi ně Veřejná akciová společnost „Aeroflot-ruské letecké linky“, odštěpný závod. Jde o pobočku ruského národního dopravce Aeroflot. Na pozici zahraniční osoby – generálního ředitele je Vitalij Saveljev, který je zároveň ministrem dopravy Ruské federace. Saveljev figuruje na sankčním seznamu Evropské unie.

Ve společnosti GARDEA, a. s. je členem statutárního orgánu a členem představenstva Sergej Bitkin, který se nachází na ukrajinském sankčním seznamu, podle kterého má figurovat ve společnosti Rosatom Automated RAS Management Systems, která patří do portfolia ruského Rosatomu. GARDEA naposledy předložila účetní závěrku v roce 2019, ve které vykázala ztrátu jen několik tisíc českých korun, přestože má aktiva ve výši 1,3 milionu eur.

Sankcionovaná osoba je rovněž ve společnosti VERSVET s. r. o., kde je statutárním orgánem Svetlana Verkhovtseva. Verkhovtseva se nachází na sankčním seznamu USA a Ukrajiny. VERSVET měl být součástí společností, jejichž prostřednictvím ruská společnost Radioavtomatika nakupovala zboží pro ruský obranný průmysl.