Česká republika je dlouhodobě oblíbenou cílovou destinací pro podnikatele ze sousedních států i z Ruska a Ukrajiny. Počet Ukrajinců v českých společnostech se zvyšuje jak od anexe Krymu v roce 2014, tak od zahájení ruské invaze na Ukrajinu v roce 2022. Třetí nejpočetnější skupinou jsou stále Rusové, jejich podíl však postupně klesá.

FinStat Premium CZ

Finanční data českých firem

Dozvědět se více

Hlavní zjištění analýzy

• V 99 817 českých společnostech působí celkem 142 803 cizinců na pozicích akcionářů, společníků, statutárů či členů dozorčích rad. Pro srovnání: českých občanů ve firmách figuruje přes 700 tisíc.
• Největší zastoupení mají Ukrajinci (30 452), Slováci (20 420) a Rusové (14 348).
• Zahraniční vlastníci nejčastěji podnikají v oblasti nemovitostí, velkoobchodu a zprostředkování.
• Od začátku pandemie covidu v roce 2020 a plnohodnotné invaze Ruska na Ukrajinu setrvale klesá počet statutárů z Ruska, počet Ukrajinců naopak roste.
• Zatímco v roce 2019 Ukrajinci obsadili 863 nových míst ve statutárních orgánech a Rusové 242, v roce 2025 se tento poměr změnil na 995 ku 18.
• V orgánech českých firem se stále vyskytují osoby z Běloruska, Ukrajiny i Slovenska, které jsou vedeny na mezinárodních sankčních seznamech.

Zahraniční stopa v českém byznysu

Celkem 142 803 zahraničních osob v Česku působí jako akcionáři, společníci, statutáři (jednatelé, představenstvo) či členové dozorčí rady. Zastávají alespoň jednu funkci v 99 817 různých společnostech. Dohromady cizinci v českých firmách drží 236 701 pozic, někteří totiž figurují ve více společnostech nebo kombinují několik funkcí v jedné.

Z celkového počtu subjektů se zahraničním zapojením sídlí 466 firem na virtuálních adresách. Dalších více než 31 tisíc využívá tzv. virtuální klastrová sídla (adresy, kde je registrováno více než 65 firem najednou).

Nejsilnější zahraniční skupinou jsou Ukrajinci, jejichž počet v českých strukturách přesahuje 30 tisíc. Druhou příčku drží Slováci s více než 20 tisíci. Třetí nejčastější národností jsou Rusové – v českých firmách jich aktuálně působí přes 14 tisíc.

U členů statutárních orgánů jsou veřejně k dispozici i data vzniku funkce. Z nich vyplývá, že zastoupení Ukrajinců mezi statutáry postupně narůstá a u ruských občanů naopak klesá.

Nejoblíbenější obory cizinců = reality a obchod

Firmy s cizinci ve funkcích statutárů, společníků či akcionářů se nejčastěji angažují v odvětví nemovitostí – v tomto sektoru podniká téměř 18 tisíc z nich. Přes 10 tisíc společností se věnuje velkoobchodu a téměř 9 tisíc podniká ve zprostředkování.

Vývoj po pandemii a současné trendy

Po propadu v roce 2020, který pravděpodobně způsobila pandemie covid-19 a omezení cestování, kontinuálně roste počet nově vzniklých statutárních funkcí obsazených cizinci.

V roce 2025 v Česku přibylo přes 8 tisíc nových statutárů ze zahraničí. Nejčastěji šlo o Slováky (2 730), následované Ukrajinci (téměř 1 000) a Němci (614).

Pro akcionáře a členy dozorčích rad nejsou tato data dostupná.

Rejstřík skutečných majitelů v reakci na rozsudek Evropského soudu už od konce roku 2025 není přístupný pro veřejnost. Vypovídací hodnotu ale stále nabízí údaje o společnících a akcionářích, protože právě ti jsou ve většině případů skutečnými majiteli.

Ve funkci společníků či akcionářů českých firem aktuálně najdeme 27 tisíc občanů Ukrajiny, přes 14 tisíc Slováků a přes 13 tisíc Rusů.

Ukrajinský vzestup a ruský útlum

Mezi lety 2011 a 2014 vznikalo každoročně více statutárních funkcí obsazených Rusy než Ukrajinci. Zlom nastal v roce 2014 v období Majdanu a následné anexe Krymu, kdy začal počet nových ukrajinských statutárů převažovat nad ruskými. Přímou souvislost však nelze prokázat, protože podíl Rusů v těchto funkcích klesá už od roku 1993.

Od začátku ruské invaze na Ukrajinu se počet funkcí nově obsazených ruskými občany dále snižuje, a to na pouhých 18 v loňském roce.

Sankcionované osoby v českých firmách

V analýze z dubna 2024 jsme upozorňovali na velké společnosti s ruskými vlastníky či členy dozorčích rad vedenými na mezinárodních sankčních seznamech.

Patřily mezi ně například dvě firmy z odvětví těžkého průmyslu, VÍTKOVICE STEEL, a. s. a MSA, a.s. Obě mezitím prošly změnami:

●       VÍTKOVICE STEEL potvrdily nového indického vlastníka (skupina Jindal Steel).

●       Společnost MSA, a.s. přešla do rukou českých majitelů.

Rusové už tedy nefigurují v orgánech ani jedné z nich.

V dalších českých firmách však stále najdeme jména sankcionovaných osob:

Galina Kondratenko: majitelka menší pražské firmy PP MONEY TRANSFER s.r.o., která figuruje na ukrajinském sankčním seznamu (příčina sankcí není zřejmá).

 Natalia Sudlianková: běloruská novinářka dlouho vnímaná jako disidentka. Po letech vyšlo najevo, že byla placena ruskými tajnými službami. V návaznosti na to ji EU a Francie zařadily na sankční seznamy a Česko jí nařídilo opustit zemi do konce května 2025. Přesto dál působí ve firmách jako Strategie a komunikace s.r.o., AnnaVanna, s.r.o či MIK TALAN s.r.o. a v Nadačním fondu Rusko-české smíšené obchodní komory.

Artem Marchevskyi: ukrajinský politik blízký Viktoru Medvedčukovi, spojovaný s dezinformačním webem Voice of Europe. Nachází se na sankčních seznamech EU, Ukrajiny i Francie. Poté, co mu Česko zrušilo dočasnou ochranu, ji získal na Slovensku. V Česku stále figuruje jako jednatel firmy Art of M 777 s.r.o.

Jozef Hambálek: Slovák, na kterého EU uvalila sankce kvůli jeho roli v čele proruského motorkářského klubu Noční vlci. V Česku působí jako jednatel společnosti EKOTHERMA fasteners s.r.o. a jako společník i jednatel Simple Mc Trade s.r.o., která je podle dostupných informací realitní společností.