Největší maloobchodní řetězce v České republice

Maloobchodní trh v Česku je bohatý a o přední příčky bojuje několik společností. Kromě známé anglo-německé čtyřky řetězců, kam patří Tesco, Billa, Kaufland a Lidl, působí na českém maloobchodním trhu i další řetězce, které mají silné slovo. Například řetězec Albert nebo Penny Market.

FinStat Premium CZ

Databáze českých firem a organizací

Dozvědět se více

Do žebříčku top 10 maloobchodních prodejen, respektive řetězců jsme zahrnuli ty, které se zabývají především maloobchodním prodejem potravin. Do první desítky by se sice dostaly i společnosti jako Makro Cash & Carry nebo síť prodejen JIP, obě však kromě maloobchodního prodeje realizují i prodej velkoobchodní. Z tohoto důvodu jsme je do žebříčku nezařadili. Žebříček je sestavený na základě tržeb v roce 2022, protože novější údaje o všech maloobchodních prodejnách nejsou k dispozici. Většina společností v žebříčku ještě nezveřejnila své účetní závěrky za rok 2023.

Německá Schwarz Gruppe je nejsilnějším hráčem na českém trhu

Největší společností z hlediska tržeb je LIDL ČESKÁ REPUBLIKA v.o.s., jehož tržby v roce 2022 přesáhly 84 miliard Kč. Dvojkou na trhu je Kaufland Česká republika v.o.s., který patří stejné mateřské společnosti Schwarz Gruppe. V roce 2022 dosáhl tržeb přes 72 miliard Kč. Z hlediska tržeb zaujímá na českém trhu třetí pozici společnost Albert Česká republika, s.r.o., která patří do portfolia nizozemské skupiny Ahold Delhaize. Albert měl v roce 2022 tržby přes 66 miliard Kč.

Celkové tržby top 10 maloobchodních společností v posledních třech letech rostou, a to z 353 miliard Kč v roce 2020 na 396 miliard Kč v roce 2022. Nejvyšší meziroční nárůst byl mezi lety 2021 a 2022, a to o více než 9 %.

Zajímavé je, že podíl Lidlu a Kauflandu na tržbách deseti největších řetězců v České republice se za poslední čtyři roky zvýšil. Lidl zvýšil svůj podíl z 19,4 % na 21,3 % a Kaufland vzrostl o 0,2 p. b. na 18,2 %.

Naopak podíl společnosti Tesco Stores ČR a.s. klesl, a to z 13,1 % v roce 2019 na 11,5 % v roce 2022, podobně jako společnosti BILLA, spol. s r. o. z 9,1 % na 8,5 %. Billa a Penny Market s.r.o. jsou součástí německé skupiny REWE.

Zajímavým ukazatelem v případě prodejců potravin či jiného sortimentu je tzv. obchodní marže, která vypovídá o marži, s jakou firmy prodávají nakoupené zboží. Do jisté míry závisí také na „prémiovosti“ zboží a sortimentu. Dlouhodobě se ale obchodní marže navzdory inflaci výrazněji nemění a pohybuje se u jednotlivých řetězců v rozsahu 20–30 %.

Tři roky ji měla nejvyšší společností VELKÁ PECKA s.r.o., která v České republice provozuje online supermarket s doručením pod názvem Rohlík. Jelikož se jedná o méně konkurenční trh než je prodej v kamenných obchodech, je obchodní marže mírně vyšší. V roce 2021 byla obchodní marže společnosti 32,8 %. Vzhledem k nečitelnosti účetní závěrky za rok 2022 neuvádíme jiné finanční výsledky společnosti než tržby.

Naopak společnosti H R U Š K A , spol. s r.o. a Penny Market s.r.o. dlouhodobě prodávají zboží s nejnižší marží. Obchodní marže těchto společností je dlouhodobě kolem 20 %.

Většinu celkového čistého zisku společností tvoří společnosti ze Schwarz Gruppe, a to 65 % v roce 2022. Kdybychom počítali i s trojkou na trhu Albertem, tak by byl podíl této trojky přes 80 %. Celkový čistý zisk v roce 2022 meziročně vzrostl na 13,2 miliardy Kč, nedosáhl však hodnoty z roku 2020, kdy řetězce dosáhly celkového zisku 13,3 miliardy Kč.

V posledních třech letech byly všechny společnosti vždy v plusu. Jedinou výjimkou je český Rohlík, tedy společnost VELKÁ PECKA, která byla naposledy v zisku v roce 2019. V roce 2021 dokonce dosáhla ztráty více než 242 milionů Kč.

Vzhledem k velikosti tržeb má nejnižší zisky (ziskovou marži) britské Tesco, které mělo v roce 2022 ziskovou marži pouhých 0,2 %, zatímco rok předtím dosahovala výše těsně pod 2 %. Výsledek hospodaření společnosti Tesco významně ovlivnil nárůst Opravných položek k dlouhodobému nehmotnému a hmotnému majetku a nárůst nákladů na spotřebu materiálu a energie.

Naopak nejvyšší ziskovou marži na trhu má menší řetězec NORMA, k.s. (6,2 %) a následně německá dvojka Lidl a Kaufland, které měly ziskovou marži v roce 2022 6,1 % resp. 4,7 %.

Zisková marže 10 největších společností se v posledních třech letech mírně snížila. Zatímco v roce 2020 dosahovala hodnoty 3,8 %, v roce 2022 už to bylo pouze 3,3 %. Společnostem tak na 100 Kč tržeb zůstalo jen něco málo přes 3 Kč čistého zisku.

Nejvyšší náklady na zaměstnance má nejmenší NORMA

Nejvíce zaměstnanců z deseti největších řetězců zaměstnávají Kaufland, Albert a Lidl. V případě společností Kaufland a Albert se počet zaměstnanců dlouhodobě pohybuje kolem 10 až 11 tisíc. V případě společnosti Lidl je patrný nárůst počtu poboček a s tím související růst počtu zaměstnanců. Zatímco v roce 2020 zaměstnával německý řetězec 8 322 lidí, o tři roky později to bylo 9 517 lidí.

Nejvyšší náklady na zaměstnance má menší síť prodejen NORMA, jejíž průměrné náklady na zaměstnance v roce 2022 činily 56 541 Kč. Za Normou následuje Lidl, jehož průměrné náklady na jednoho zaměstnance činí 55 862 Kč. Třetí v žebříčku je britské Tesco, jehož zaměstnanec v roce 2022 stál v průměru 55 tisíc korun.

V předchozích letech měla nejvyšší náklady na zaměstnance VELKÁ PECKA s.r.o., ale nejsme si jisti správností údajů, protože se v jednotlivých výročních zprávách výrazně liší. Z tohoto důvodu je neuvádíme.