Největší maloobchodní řetězce v České republice

Maloobchodní trh v Česku je bohatý a o přední příčky bojuje několik společností. Kromě známé anglo-německé čtyřky řetězců, kam patří Tesco, Billa, Kaufland a Lidl, působí na českém maloobchodním trhu i další řetězce, které mají silné slovo. Například řetězec Albert nebo Penny Market.

Do žebříčku top 10 maloobchodních prodejen, respektive řetězců jsme zahrnuli ty, které se zabývají především maloobchodním prodejem potravin. Do první desítky by se sice dostaly i společnosti jako Makro Cash & Carry nebo síť prodejen JIP, obě však kromě maloobchodního prodeje realizují i prodej velkoobchodní. Z tohoto důvodu jsme je do žebříčku nezařadili. Žebříček je sestavený na základě tržeb v roce 2022, protože novější údaje o všech maloobchodních prodejnách nejsou k dispozici. Většina společností v žebříčku ještě nezveřejnila své účetní závěrky za rok 2023.

Německá Schwarz Gruppe je nejsilnějším hráčem na českém trhu

Největší společností z hlediska tržeb je LIDL ČESKÁ REPUBLIKA v.o.s., jehož tržby v roce 2022 přesáhly 84 miliard Kč. Dvojkou na trhu je Kaufland Česká republika v.o.s., který patří stejné mateřské společnosti Schwarz Gruppe. V roce 2022 dosáhl tržeb přes 72 miliard Kč. Z hlediska tržeb zaujímá na českém trhu třetí pozici společnost Albert Česká republika, s.r.o., která patří do portfolia nizozemské skupiny Ahold Delhaize. Albert měl v roce 2022 tržby přes 66 miliard Kč.

Celkové tržby top 10 maloobchodních společností v posledních třech letech rostou, a to z 353 miliard Kč v roce 2020 na 396 miliard Kč v roce 2022. Nejvyšší meziroční nárůst byl mezi lety 2021 a 2022, a to o více než 9 %.

Zajímavé je, že podíl Lidlu a Kauflandu na tržbách deseti největších řetězců v České republice se za poslední čtyři roky zvýšil. Lidl zvýšil svůj podíl z 19,4 % na 21,3 % a Kaufland vzrostl o 0,2 p. b. na 18,2 %.

Naopak podíl společnosti Tesco Stores ČR a.s. klesl, a to z 13,1 % v roce 2019 na 11,5 % v roce 2022, podobně jako společnosti BILLA, spol. s r. o. z 9,1 % na 8,5 %. Billa a Penny Market s.r.o. jsou součástí německé skupiny REWE.

Zajímavým ukazatelem v případě prodejců potravin či jiného sortimentu je tzv. obchodní marže, která vypovídá o marži, s jakou firmy prodávají nakoupené zboží. Do jisté míry závisí také na „prémiovosti“ zboží a sortimentu. Dlouhodobě se ale obchodní marže navzdory inflaci výrazněji nemění a pohybuje se u jednotlivých řetězců v rozsahu 20–30 %.

Tři roky ji měla nejvyšší společností VELKÁ PECKA s.r.o., která v České republice provozuje online supermarket s doručením pod názvem Rohlík. Jelikož se jedná o méně konkurenční trh než je prodej v kamenných obchodech, je obchodní marže mírně vyšší. V roce 2021 byla obchodní marže společnosti 32,8 %. Vzhledem k nečitelnosti účetní závěrky za rok 2022 neuvádíme jiné finanční výsledky společnosti než tržby.

Naopak společnosti H R U Š K A , spol. s r.o. a Penny Market s.r.o. dlouhodobě prodávají zboží s nejnižší marží. Obchodní marže těchto společností je dlouhodobě kolem 20 %.

Většinu celkového čistého zisku společností tvoří společnosti ze Schwarz Gruppe, a to 65 % v roce 2022. Kdybychom počítali i s trojkou na trhu Albertem, tak by byl podíl této trojky přes 80 %. Celkový čistý zisk v roce 2022 meziročně vzrostl na 13,2 miliardy Kč, nedosáhl však hodnoty z roku 2020, kdy řetězce dosáhly celkového zisku 13,3 miliardy Kč.

V posledních třech letech byly všechny společnosti vždy v plusu. Jedinou výjimkou je český Rohlík, tedy společnost VELKÁ PECKA, která byla naposledy v zisku v roce 2019. V roce 2021 dokonce dosáhla ztráty více než 242 milionů Kč.

Vzhledem k velikosti tržeb má nejnižší zisky (ziskovou marži) britské Tesco, které mělo v roce 2022 ziskovou marži pouhých 0,2 %, zatímco rok předtím dosahovala výše těsně pod 2 %. Výsledek hospodaření společnosti Tesco významně ovlivnil nárůst Opravných položek k dlouhodobému nehmotnému a hmotnému majetku a nárůst nákladů na spotřebu materiálu a energie.

Naopak nejvyšší ziskovou marži na trhu má menší řetězec NORMA, k.s. (6,2 %) a následně německá dvojka Lidl a Kaufland, které měly ziskovou marži v roce 2022 6,1 % resp. 4,7 %.

Zisková marže 10 největších společností se v posledních třech letech mírně snížila. Zatímco v roce 2020 dosahovala hodnoty 3,8 %, v roce 2022 už to bylo pouze 3,3 %. Společnostem tak na 100 Kč tržeb zůstalo jen něco málo přes 3 Kč čistého zisku.

Nejvyšší náklady na zaměstnance má nejmenší NORMA

Nejvíce zaměstnanců z deseti největších řetězců zaměstnávají Kaufland, Albert a Lidl. V případě společností Kaufland a Albert se počet zaměstnanců dlouhodobě pohybuje kolem 10 až 11 tisíc. V případě společnosti Lidl je patrný nárůst počtu poboček a s tím související růst počtu zaměstnanců. Zatímco v roce 2020 zaměstnával německý řetězec 8 322 lidí, o tři roky později to bylo 9 517 lidí.

Nejvyšší náklady na zaměstnance má menší síť prodejen NORMA, jejíž průměrné náklady na zaměstnance v roce 2022 činily 56 541 Kč. Za Normou následuje Lidl, jehož průměrné náklady na jednoho zaměstnance činí 55 862 Kč. Třetí v žebříčku je britské Tesco, jehož zaměstnanec v roce 2022 stál v průměru 55 tisíc korun.

V předchozích letech měla nejvyšší náklady na zaměstnance VELKÁ PECKA s.r.o., ale nejsme si jisti správností údajů, protože se v jednotlivých výročních zprávách výrazně liší. Z tohoto důvodu je neuvádíme.